Počet realitních kanceláří neustále roste. S tím se zvětšuje nejen konkurence mezi nimi, ale i možnost střetu zákazníků s realitními kancelářemi, které nejsou právě nejdůvěryhodnější.

Jejich klesající kredit je spojen asi nejvíce se zatajováním skutečného stavu nemovitostí, nebo právními skutečnostmi hovořící v neprospěch klienta. V praxi to bývá nejčastěji stav, kdy na prodávané nemovitosti vázne nějaké věcné břemeno, či jiná právní skutečnost způsobující omezenou dispozici s nemovitostí.

Při koupi bytu by si ovšem měl dát klient příslušné realitní kanceláře pozor i na jiné věci, než jsou výše uvedené. Další takovou je například institut smlouvy o smlouvě budoucí.

S tímto druhem smlouvy se běžný občan v životě tak často nesetká. A setká-li se s ním v této situaci a nezná-li ji, může její bezmyšlenkovité podepsání mít pro něj pak velice nepříjemné následky.

Smlouva o smlouvě budoucí (zde o smlouvě kupní) uzavíraná mezi účastníky (realitní kanceláří a jejím klientem), ve které se kupující zavazuje do určité doby (ve smlouvě vymezené) uzavřít kupní smlouvu k příslušné nemovitosti. Jedná se tedy o jakousi předběžnou dohodu (ovšem zainteresované strany zavazující) o koupi a prodeji bytu či jiné nemovitosti, kde je dále specifikována právě ta konkrétní nemovitost, kupní cena, výše tzv. nevratné zálohy, kterou musí kupující zpravidla do 2 – 3 dnů od podepsání zaplatit, sankce za nedodržení smlouvy atd. V platebních podmínkách je často také uvedeno, že je kupující povinen zaplatit celou kupní cenu nemovitosti ještě před podepsáním kupní smlouvy a následným návrhem na vklad do katastru nemovitostí. To vše sebou pro kupujícího přináší obrovská rizika.

Proč tedy kupující pro něj tak nevýhodnou smlouvu o smlouvě budoucí nezřídka přesto podepisuje?

Představme si následující situaci: Klient je na prohlídce nemovitosti a ta se mu velice líbí. Zástupce realitní kanceláře ho zahltí lavinou údajů o novém bytu, společnosti, která ho postavila, bytových parametrech, možnostech platby atd. atd. Navíc je mu sděleno, že důležité jsou jen podstatné součásti této smlouvy (specifikace nemovitosti, kupní cena, datum uzavření kupní smlouvy) a že o dalších věcech lze dále jednat. Kupující si pak často ani neuvědomí, že tato smlouva je stejně závazná jako smlouva kupní, kterou má v plánu podrobně s prokonzultovat s právníkem. Tuto (smlouvu o smlouvě budoucí) však bez námitek a prodlení na místě podepíše. Podepisuje ji v domnění, že tak jen vyjadřuje svůj zájem o koupi bytu či jiné nemovitosti. Vůbec si neuvědomuje, že se zavazuje i k podepsání následující smlouvy kupní s kupní cenou tam uvedenou a v termínu v ní specifikovaném.

Výše popsaným trikem tak neseriózní realitní kanceláře vlastně zbavují kupujícího možnosti jakkoliv koupi bytu pak ovlivnit a zajišťují si úspěšný průběh obchodu v jejich prospěch.

Proto lze zájemcům o koupi bytu jen důrazně doporučit:
• Vybírejte si pouze seriózní realitní kancelář, zjistěte si o ní reference!
• Vše, co podepisujete, si důkladně pročtěte!
• Na prostudovaní si vyžádejte dostatek času, nic nepodepisujte tzv. na požádání např. na chodbě kupovaného domu!
• Nepodepisujte nic, o čem si nejste jisti, jaké má právní následky!
• Jestli si pořád nejste jisti, konzultujte vše s právníkem!